báseŇ8
Deprese se vrací zpátky
nejsou v tom však žádné hrátky,
jak rád bych se jí zbavil
a tím optimismus do svých žil nalil,
pocit, že to nezvládnu, v sobě nesu,
kdo ukáže mi cestu?
Cesta, naděje, smysl,
to vše je zbytečné,
jestliže mé myšlenky všetečné,
bolestí tak oslabeny,
samou smrtí zahaleny,
zůstanou nadále tak všetečné
Samota, ta mocná čarodějka,
dvou tváří majitelka,
stále těsněji mě obklopuje,
čím dál více ubližuje,
ubližuje ale jen depkařům,
jelikož mým kamarádům,
dává k oddychu čas,
kdy neuslyší můj hlas.
Tyto okamžiky jsou pro ně nejlepší,
neboť bolest mi způsobuje největší,
vidím-li, že jejich radost z života,
zahltí jen marný boj a dobrota
Trpí-li ti co mám rád,
když prolévají slzy za mě,
to se nesmí více stát,
pomůžu jim snadně,
odstraněn bude důvod k trápení,
to je můj smysl snažení
Nechutenství ke všemu,
jestliže to přeženu,
nastane čas mého konce,
šlo by to tak hladce,
sám nevím, co mě stále brzdí,
dosáhnouti cíle - SMRTI
